Člověk jako sociální tělo: Evropská fotografie druhé poloviny 19. století

Dnes jsme zvyklí vidět sebe i ostatní na fotografiích, ale jaký byl k tomu postoj v dobách, kdy byla fotografie relativně mladým uměním? Co lidé očekávali, že uvidí na svých fotografických portrétech a za jakým účelem fotografovali? Jak fotografie pomáhala vyjádřit jejich individualitu a jak odrážela normy veřejného chování? Co staré fotografie říkaly jejich současníkům o podstatě těla a duše? A co mají společného fotografie jihoamerických Indiánů, šílenců a žen s lehkou mravností? Kniha Alexandry Jurgeněvové analyzuje fotografie z druhé poloviny 19. století, které zobrazují lidi patřící do různých sociálních skupin a sfér činnosti. Autorka se snaží sledovat formování sebeidentifikace Evropana tohoto období a vývoj jeho vztahu k vlastnímu tělu. Porovnáním zobrazení tělesnosti na fotografiích s různou funkční zátěží badatelka ukazuje, jak se lidské tělo stalo bodem průniku a střetu veřejné a soukromé sféry. Alexandra Jurgeněvová je doktorkou kulturních studií, vedoucí výzkumnicí v sektoru uměleckých problémů masmédií ve Státním ústavu umění.