Jákobova minulost

„Jákobova minulost“ je první částí monumentálního cyklu „Josef a jeho bratři“, románů, z nichž Thomas Mann vychází za svá nejlepší díla. V umělecké interpretaci starozákonní zápletky si klade věčné otázky o životě, původu člověka a hledání Boha, čímž stírá hranice mezi minulostí a přítomností. Epos začíná podrobným vyprávěním o těžkém osudu Jákoba. Poté, co ukradl svému bratru Ezauovi prvorozenství a otcovské požehnání, se stává vyhnancem ve své rodné zemi a nachází útočiště v domě svého strýce Lábana. Zde musí Jákob čestně projít připravenými zkouškami a zažít radosti i strasti: setkat se s láskou svého života Ráchel, sloužit jí dlouhých sedm let, náhodou si vzít její sestru za manželku, porodit dvanáct synů, z nichž jeden – Josef – je předurčen k tomu, aby zaujal zvláštní místo v biblických dějinách...