Démoni. Román

„Démoni“ (1871-1872) jsou pravděpodobně Dostojevského nejproročtějším románem. Román, původně koncipovaný jako silně politické dílo založené na autorových dojmech z „Nečajevského procesu“: skupina revolucionářů byla souzena za vraždu studenta, který se rozhodl opustit jejich kruh, ale román daleko přerostl pouhé dílo na „téma dne“. Před očima čtenářů se odehrává skutečné drama: v centru děje je skupina nihilistů vedená Petrem Verchovenským, kteří plánují vyvolat nepokoje po celém Rusku. Hlavní postava románu, Nikolaj Stavrogin, má své vlastní tajemství, svůj vlastní hrozný hřích a svou velkou smůlu – je zcela zdrcen a život ho už nezajímá. Události v románu se kolem čtenáře řítí jako vichřice, zaplétají se do jakési obludné spleti a nakonec se vyřeší tragicky. Současnost v Dostojevského románu je úzce spjata s minulostí: původ nihilistických nálad dětí vidí v jejich idealistických otcích, kteří o Rusku nevědí vůbec nic. Jedinečnost „Démonů“ však spočívá i v tom, že Dostojevskij na příkladu těchto postav vykresluje obraz celého Ruska posedlého démony – včera, dnes, zítra nás pronásleduje šílenství.