Pobřeží Utopie

Britskému autorovi Tomu Stoppardovi se podařilo psát o intelektuálech devatenáctého století, kteří stáli u počátků svobodného myšlení a revoluce v Rusku, takovým způsobem, že jeho díla jsou v Rusku čtena a uváděna již druhou dekádu. Stopparda vždy zajímala osobní volba jednotlivce v kontextu historických událostí. Není divu, že východní Evropa, a zejména Rusko, jeho cyklická historie reforem a represí a osudy myslících lidí, kteří se snažili najít cestu z tohoto kruhu, se staly jedním z jeho oblíbených témat. Hrdinové „Pobřeží utopie“ Alexandr Herzen, Michail Bakunin, Vissarion Belinskij a další, po nichž jsou pojmenovávány ulice a kapitoly v učebnicích, se jeví jako bystří, komplexní a nečekaně moderní lidé. Zamilují se, hádají se, dělají chyby – a řeší věčný problém: máte právo kritizovat svou zemi a mluvit s ní zvenčí, „z druhé strany“, nebo mají hlas jen ti, kteří jsou uvnitř, ti, jejichž život, svoboda a možnost být slyšen je ohrožena.