Dějiny Ruska v 19. století, svazek II

„Dějiny Ruska v 19. století“ od doktora historických věd a profesora Andreje Borisoviče Zubova není chronologickým převyprávěním událostí, ale zamyšlením nad faktory, které přispěly k téměř zániku „historického Ruska“. Profesor Zubov se domnívá, že katastrofa z počátku 20. století má mnohem hlubší kořeny, než se obecně předpokládá. Pečlivé zkoumání těchto příčin pomáhá nejen lépe pochopit minulost, ale také vysvětlit současnost.

Druhý svazek se zabývá snad nejslavnějším desetiletím ruských dějin – lety 1815–1825. Je to desetiletí naprostého míru. Pro Rusko jsou všechny války u konce. Evropa uznává autoritu země, která ji osvobodila od Napoleonovy vlády. Císař Alexandr je nazýván „Agamemnonem Evropy“, ve srovnání s vůdcem achájských králů v legendě o trojské válce. Alexandr zavádí ve Francii konstituční monarchii a dynastii Bourbonů a pod svým žezlem shromažďuje konstituční Polsko. Navrhuje jak panruskou ústavu, tak i emancipaci nevolníků. Písmo svaté je přeloženo do více než čtyř desítek jazyků říše, včetně moderní ruštiny, a distribuováno ve stovkách tisíc výtisků. Zdá se, že ruská společnost je na nebývalém vzestupu. Ale tato skvělá vláda končí podivně a absurdně. Proč?