Dějiny Ruska 19. století. Díl III

„Dějiny Ruska 19. století“ od doktora historických věd, profesora Andreje Borisoviče Zubova – to není chronologické převyprávění událostí, nýbrž zamyšlení nad příčinami, které se blížily k možnosti zániku „historického Ruska“. Katastrofa počátku 20. století, domnívá se profesor Zubov, má mnohem hlubší kořeny, než se obvykle předpokládá. Pečlivé studium těchto příčin pomáhá nejen lépe porozumět minulosti, ale také vysvětlit přítomnost.

Třetí díl je věnován prvnímu období vlády Nikolaje Pavloviče. Povaha „rytíře Nikolaje“, jak mu říkali v dětství, „Dona Quijota samoděržaví“, jak ho nazývali později, se utvářela na myšlenkách absolutního konzervatismu jeho učitelů, historika Nikolaje Karamzina a generála Matthiase Lambsdorffa: člověk je bezvýznamný, stát je samoúčelný. Neohrabaná, avšak patetická zahraniční politika byla zaplacena známou cenou – cenou krve ruského vojáka, technické průlomy – cenou utrpení a běd prostého člověka. V polovině vlády Mikuláše I. za vnějším leskem dvora a mocí milionové armády pronikaví pozorovatelé stále jasněji viděli stagnaci a úpadek obrovské země, spoutané okovy otroctví.