V Bujnaksku je trochu nervózno

Aidě je něco málo přes třicet, je rozvedená, syn žije s bývalým manželem a ona sama se tísní v malém bytě s věčně nespokojenou matkou: práce v Machačkale se nezdařila, musela se vrátit do rodného Bujnacku. Zdá se, že ve městě, a dokonce i v celé zemi, se věci daří dobře: válka je u konce (nebo ne tak docela?), hlava státu je plná sil (je to tak přesné?), zničená „nová území“ se obnovují (nebo ne?). Spontánní návštěva historické přednášky v místním muzeu obrátí Aidě klidný život naruby – a pak se začnou dít zvláštní události jak v Bujnacku, tak daleko za jeho hranicemi.

Svou první povídku „Salam tobě, Dalgate!“ (2009) o dni v životě mladého Machačkalana Alisa Ganieva podepsala mužským pseudonymem, aby se vyhnula předpojatosti kritiků a čtenářů – a získala za ni cenu „Debut“. Již pod svým jménem napsala tři romány („Sváteční hora“, „Ženich a nevěsta“, „Uražené city“) a biografii Lily Brik („Její Veličenstvo Brik na pozadí Luciferova století“). V nové knize Ganieva opět píše o Dagestánu, tentokrát dokonce ne o současném – ale z nedaleké budoucnosti.