Čas není. Kytice zvonků tu je.

Ljudmila Petruševská je člověk, který umí pracovat s chaosem. Ten jí byl známý už z hladového válečného dětství. Dnes je ta dívenka, která v kazaňských dvorech zpívala pro chleba, slavnou spisovatelkou, o které se říká: "veliká". A tak to je. Veliká Petruševská je vždy hlasem doby. A to ve svých hrách ("Hodiny hudby", "Tři dívky v modrém", "Moskevský sbor", "Činzano"), v próze ("Vlastní kruh", "Čas noc"), ve scénářích (samozřejmě "Pohádka pohádek"), ve verších, v písních i v obrazech...

Dnes však Petruševská říká: "Není čas." Tak nazvala svou knihu, kterou už dlouho chtěla sestavit z textů internetového deníku, který začala psát v roce 2016. Je to kronika toho, jak žijeme poslední roky, průvodce chaosem, absurditou a strašlivými změnami. Zde je vše nazváno pravými jmény, vše je upřímné, vtipné, pronikavé a beze strachu. Ano, jako by už nebylo času. Není spravedlnost, klid... mnoho věcí není. Ale, říká Petruševská, je tu kytice zvonků. A naše děti a samozřejmě svoboda.

Petruševská Ljudmila Stefanovna – prozaička, dramatička, básnířka, scenáristka, autorka akvarelů a monotypií, malířka a režisérka osmi vlastních animovaných filmů ("Studio ruční práce"), skladatelka a zpěvačka, zakladatelka potulného divadla "Kabaret Ljudmily Petruševské".