Ponížený a uražený

„Uražení a ponížení“ (1860-1861) je Dostojevského první velký román, napsaný po jeho návratu ze sibiřského exilu. Dílo, napsané v době mimořádného vzestupu veřejného života, upozornilo čtenáře na nový problém - problém egoismu a izolace ruské inteligence od obyčejného lidu - „uražených a ponížených“, jejichž důstojnost spisovatel vášnivě hájil a zastával. Mimořádná psychologická hloubka a znalost nejniternějších tajemství lidské duše, charakteristická pro Dostojevského prózu, v tomto románu koexistují s lyricismem a fascinujícím, poutavým dějem, v němž hlavní postava - kníže Valkovskij - rozvíjí svou amorální, egoistickou „filozofii života“. Právě Valkovskij se stal prvním „ideologickým“ hrdinou v spisovatelově díle. „Uražení a ponížení“ přilákali mnoho slavných režisérů - ruských i zahraničních. Ale ani volné, ani ty nejdoslovnější filmové adaptace a inscenace nedokázaly plně vyjádřit sílu literární předlohy...