Volnoběh. Proč říkáme stop?

Kniha britského psychoanalytika Joshe Cohena zkoumá náš vztah k práci, respektive zakořeněnou touhu v každém z nás nepracovat. Tato touha, která zdaleka ne bezproblémově koexistuje s touhou pracovat – a dosáhnout úspěchu, prestiže a blahobytu – a, jak autor naznačuje, není o nic méně, ne-li více, důležitá, ba dokonce určující. Tuto touhu známe z dětství, kdy se snadno uspokojí, ale učíme se ji potlačovat a zvykáme si věnovat veškerou svou energii práci, někdy zapomínáme, že život se jí neomezuje. Někdy je výsledkem velký úspěch v námi zvoleném povolání, někdy deprese, někdy obojí. Jak se vypořádat s potřebou „nepráce“, kterou je nemožné plně si uvědomit, ale je také extrémně nebezpečné ji popírat a potlačovat? Autor hledá odpovědi na tuto zdánlivě neřešitelnou otázku prostřednictvím vlastní životní zkušenosti, příběhů svých pacientů a životů několika významných osobností, které se střetly s konfliktem mezi prací a neprácí čelem – Emily Dickinsonové, Orsona Wellese, Andyho Warhola a Davida Fostera Wallace. Tento text, inspirovaný touhou Joshe Cohena porozumět sám sobě a schopný nám pomoci dosáhnout toho samého, se skládá z autobiografických esejů, psychoanalytických poznámek a pronikavých postřehů o podstatě kreativity.