Ztracená kavárna u Schindlerů: Holocaust a osud rakousko-uherské rodiny

Když mluvíme a přemýšlíme o 20. století, někdy ztrácíme ze zřetele detaily, epizody, individuální osudy, které se ztrácejí na pozadí globálních hrozivých událostí, ale nejsou o nic méně důležité. Poklidný život v Innsbrucku a okouzlující atmosféra Schindlerovy kavárny, otevřené v roce 1922, odrážející kulturní tradice Rakousko-Uherska, kde se tančilo, milovalo aféry a kde se podával nejchutnější jablečný štrúdl v celém Rakousku - to vše skončilo s nástupem nacistů k moci. Členové rodiny se rozprchli po celém světě a pravda o jejich životech zůstávala neznámá, dokud autor této knihy, „po vstupu do velkého světa Čech devatenáctého století a Rakouska dvacátého století, dvou světových válek, pádu říše, jedu antisemitismu a nacistické diktatury“, nesložil ztracené kousky skládačky dohromady. Je to příběh nejen o tragické ztrátě (někteří členové rodiny Schindlerů zemřeli v táborech Terezín a Osvětim), ale v konečném důsledku o obnově a smíření. „Po celé mé dětství jsme byli obklopeni příběhy všeho druhu. Byla jsem odhodlaná porozumět svému otci, oddělit v jeho příbězích pravdu od fikce, přesné vzpomínky od nepřesných, a abych to dokázala, musela jsem se ponořit do jeho minulosti a složitostí velké, dlouhé rodinné historie. Musela jsem se důkladně seznámit s historií Rakouska, pochopit, jaké to je žít v bouřlivé zemi, která se z výšin své imperiální velkoleposti propadla do propasti první světové války, téměř zmizela a přesto byla pohlcena Třetí říší. Musela jsem zjistit, co se přesně stalo se ‚Schindlerovou říší‘.“ (Meriel Schindler)