Moskva - Petuški

Venedikt Jerofejev je v ruské literatuře zářivým a kontroverzním fenoménem. Jeho slavná báseň „Moskva – Petušky“, napsaná v roce 1970, je jakýmsi filozofickým podobenstvím, dílem mimo čas, protože Jerofejev si v knize vytvořil svůj vlastní svět, svůj vlastní vesmír, v jehož středu je „člověk jako místo setkání všech rovin existence“. Báseň „Moskva – Petušky“, poprvé publikovaná na stránkách časopisu „Střízlivost a kultura“ v roce 1988, se stala pro čtenáře skutečným zjevením a později byla přeložena do mnoha jazyků světa. „V Jerofejevově vesmíru neexistuje zdravý rozum, logika, neexistuje žádný zákon, žádný řád. Pokud se na to díváte zvenčí, zůstane to nepochopitelné. Teprve zapojením se do Jerofejevovy poetiky, teprve přechodem na jeho surrealistický jazyk, teprve tím, že se stane jednou z postav a nakonec spoluautorem, může čtenář vycítit ideologické napětí filozoficko-náboženského dialogu, který „lidé přestupného roku“ vedou. Ale i tehdy bude čtenář schopen Jerofejevův obraz světa rozpoznat, ale neporozumět mu. Pravdu koneckonců nelze získat z druhé ruky“ (A. Genis).