Smrt ve středověku. Bitvy s démony, mnohoocí andělé a tanec mrtvých

Čím byla smrt pro obyvatele křesťanské Evropy někdy v 15. století? Nejen rozplynutím v nicotu – jako pro mnohé z nás dnes. Kdysi to bylo osvobození od pozemských strastí. Poté – „krize“, osobní Soud. Vždy – nejdůležitější událost v životě. A dokonce zjevení Pravdy.

Nová kniha medievisty Igora Lužeckého je fascinující vyprávění o evropské tradici chápání smrti: od antiky, bez které nelze pochopit středověk, až po ně samotné – a po naše dny. Je to příběh teologů přemýšlejících o duši, kostnic a hřbitovů, náhrobních soch, andělů a démonů. Příběh o „umění umírat“ – a o tom, jak se dívat smrti do očí, pamatujíce na Boha.

Čím se liší prostá smrt, smrt duše a smrt pro hřích? Může být skon „dobrem“? Jak se stalo, že údolí Hinnóm pod Jeruzalémem se stalo peklem? Jak se křesťané připravovali na smrt a co se s nimi údajně dělo v okamžiku umírání? A proč je smrt každého člověka obrazem Křížové smrti Krista?

Dozvíte se, jak byla smrt chápána v antických, židovských a křesťanských tradicích, jak si lidé představovali duši a samotný proces umírání – a jak se trápili, ale neztráceli odvahu v přítomnosti nezměrné prázdnoty, kterou smrt vytváří.