Zlato pro industrializaci. Torgsin

Pokud jste četli román Michaila Bulgakova „Mistr a Markétka“, pravděpodobně si vzpomenete na scénu v obchodě „Torgsin“ v hlavním městě, který se nachází na samém konci Arbatu poblíž Sadového kruhu. Výměnou za šperky a měnu prodával tento velkolepý obchod sovětským občanům i cizincům „tlustý růžový losos“, kaliko, šifon a další módní spotřební zboží a lahůdky. Věděli jste ale, že v letech 1931-1935 v SSSR působilo jeden a půl tisíce Torgsinů? Zlato, stříbro, diamanty a měna, které sovětští lidé přivezli do Torgsinu, prchající před hladem, umožnily vedení země nakupovat zahraniční zařízení pro Magnitku, Uralmaš, Dněprostroj a další giganty rodícího se sovětského průmyslu. V zájmu industrializace Torgsin fakticky legalizoval měnovou prostituci a v honbě za zlatem předběhl hlavní sovětské vývozce obilí, dřeva, ropy i OGPU, která násilím zabavovala obyvatelstvu měnové hodnoty. Čtenář se dozví, co se stalo se zlatem Ruské říše, kdo vynalezl Torgsin, kolik stál Ford, jak se zlato španělské pokladnice dostalo do trezorů Státní banky v Moskvě, jaká byla vzácná úroda, kterou Torgsin shromáždil, a mnoho dalšího. Jelena Osokina je doktorkou historických věd, profesorkou a autorkou prací o socioekonomických dějinách 20. a 30. let 20. století.