Skandál století

Gabriel García Márquez je největší spisovatel 20. století, nositel Nobelovy ceny, autor světoznámých románů Sto let samoty, Láska za cholery a Podzim patriarchy. Márquez po celý svůj život opakovaně zdůrazňoval, že se považuje především za novináře a značnou část svého času věnuje reportážím. Navíc tvrdil, že i své beletristické texty strukturoval podle principu novinového článku. Ti, kdo četli jeho publicistiku, však s jistotou řeknou, že situace byla přesně opačná: Márquez psal své novinové a časopisecké články nikoli jako suché reportáže, ale jako skutečná umělecká díla. A to plně platí pro ústřední dílo sbírky, Skandál století, napsané v žánru dokumentární detektivky. Autor mistrovsky upoutá pozornost čtenáře od prvních slov a nepustí ji až do poslední stránky. * * * 9. dubna 1953 odešla z domova mladá římská kráska Wilma Montesi a nevrátila se. O den později bylo její tělo - polonahé, ale bez známek sexuálního násilí - vymrštěno na břeh mořskými vlnami. Policie předpokládá nehodu. A vlastně, komu by mohla dcera váženého tesaře a šťastná nevěsta mladého policisty zasáhnout? Tak začíná závratný kriminální příběh, který otřásl celou Itálií, do kterého byli zapleteni gangsteři i popové hvězdy, „zlatá mládež“ i významní politici, herečky, dobrodruzi i elitní „noční motýli“.