Otcové a synové

Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883) je úžasný, typicky ruský spisovatel, jehož talent si uvědomovali jak jeho krajané, tak i velcí evropští básníci a prozaici. „Jako bystrý a jemný pozorovatel, přesný do nejmenšího detailu, maluje své hrdiny jako básník i malíř. Stejně ho zajímají jejich vášně i rysy obličeje… S velkou dovedností maluje fyzickou i morální stránku jevů a vytváří skutečné obrazy reality…“ napsal Prosper Mérimée, autor románu „Carmen“. Tato kniha představuje nejdůležitější aspekty díla I. S. Turgeněva. Zahrnuje román „Otcové a synové“, povídky a básně v próze. „Celý můj příběh je namířen proti šlechtě jako pokročilé třídě. Podívejte se na tváře Nikolaje Petroviče, Pavla Petroviče, Arkadije. Slabost a letargie nebo úzkoprsost,“ tak Turgeněv vysvětluje koncept svého románu. Navíc bere „právě ty dobré zástupce šlechty“ a ukazuje: „Jestliže je špatná smetana, co mléko?“ Jevgenij Bazarov je hlavní postava, nihilista a obyčejný člověk, který se staví proti liberálním i konzervativním myšlenkám. Nekompromisní přístup a priorita užitečného před krásným jsou dva hlavní principy mladého lékaře, který se stal příkladem k následování pro mládež 60. let 19. století. Bazarov, cizinec všem, v sobě náhle cítí to, co záměrně odmítal jako zbytečné - lásku. Může však být otrokem své vášně?