Božská komedie. Peklo. Očistec. Ráj

„Božská komedie“ je velkolepým pomníkem básnické kultury a skutečnou encyklopedií středověkého světonázoru. V ní básník podniká cestu třemi říšemi posmrtného života a s úžasnou jasností a živostí zobrazení podává živý, nezapomenutelný obraz toho, co se tam děje. Obyčejní lidé brali Dantovu báseň doslova. Boccaccio vyprávěl o dvou ženách z Verony, které si všimly Danteho procházejícího kolem a vyměnily si smysluplné poznámky. „Podívejte,“ řekla jedna, „zde je ten, kdo sestupuje do pekla a vrací se odtud, kdykoli si přeje, a přináší tam zprávy o hříšnících.“ Druhá odpověděla: „Musíte mít pravdu: podívejte se, jak má kudrnaté vousy a jak má tvář černou od kouře a sazí pekelného ohně.“ V dnešní době se historici a kritici nepřestávají dohadovat o tom, co je toto velké dílo: „průvodcem“ posmrtným životem, nebo pokusem poznat nepoznatelné, najít racionální v iracionálním, ukázat lidem cestu z temnoty a...