Gravitační duha

Thomas Pynchon je spolu se Salingerem „velkým americkým poustevníkem“, jedním z největších spisovatelů světové literatury 20. a nyní i 21. století, po svých prvních publikacích jednomyslně uznáván jako klasika na úrovni Nabokova, Joyce a Borgese. Jeho „Duha gravitace“ je hlavním poválečným románem světové literatury, který pohltil druhou polovinu 20. století stejně jako Joyceův „Ulysses“ pohltil tu první. Je to grandiózní postmoderní epos a satira, je to tragédie znásobená fraškou a nejradikálnější protiválečné prohlášení, je to kontrakulturní bible a výbušná směs ironie a konspiračních teorií, je to konečně jedinečný čtenářský zážitek a surrealistický cestopis podsvětím naší kolektivní minulosti. Bez Duhy gravitace by neexistovalo Foucaultovo kyvadlo od Umberta Eca, už vůbec ne kyberpunk a samotná krajina současné literatury by byla zcela jiná. Už téměř půl století se v této knize každý den objevují nové významy, ale jediné správné čtení zůstává naštěstí nedosažitelné. Poté, co získala hlavní americké literární ocenění National Book Award, byla nominována na tucet dalších prestižních cen a svou radikalitou způsobila lavinu rezignací ctihodných porot, zůstává Duha gravitace mimo hodnotící stupnici i mimo čas.